Sestrám v jedné z tuzemských nemocnic se nelíbilo, že nemohou chodit kouřit. Stěžovaly si na to u nadřízených, protože lékaři mohli postávat venku s cigaretou dle libosti. A jedna z nich využila i zákon na ochranu oznamovatele a nahlásila zaměstnavateli diskriminaci v rámci takzvaného whistleblowingu. Případ ale skončil v koši jako jeden z těch, které se ukážou jako neopodstatněné. Jakkoliv podle odborníků mohla být stížnost ve skutečnosti relevantní.
Vyřazených oznámení je většina. Podle právníků a zaměstnavatelů totiž stále převažuje malá informovanost lidí o tom, k čemu vlastně zákon na ochranu oznamovatele slouží. A potvrzuje to i průzkum mezi firmami.
Zákon o ochraně lidí, kteří chtějí nahlásit trestný čin nebo závažný přestupek či porušení etiky, začal platit před rokem. Firmám s více než 50 zaměstnanci ukládá povinnost vést interní systém pro podání oznámení na porušení zákona. Zároveň je komukoliv k dispozici stejný systém ministerstva spravedlnosti.
V něm za uplynulý rok skončilo 166 stížností. Z nich se 105 ukázalo být neodůvodněných. Dohromady 52 resort shledal jako ty, které splňují zákonné požadavky, u devíti ještě není rozhodnuto. Zmíněných dvaapadesát případů resort předal odpovědným úřadům, jako je policie nebo inspekce práce. Jejich další osud už ale neeviduje.
Nejčastěji se jednalo o porušení rovného zacházení nebo nedodržení bezpečnosti práce. „Nejdůležitějším poznatkem z našeho pohledu je, že se nepotvrdily obavy objevující se ve veřejném prostoru ohledně zahlcení neopodstatněnými či zlovolnými a šikanózními oznámeními,“ uvedla mluvčí ministerstva Markéta Poslušná.
Jenomže právě neopodstatněná oznámení ve statistikách dominují. A potvrzuje to i průzkum společnosti PKF Apogeo mezi stovkou firem. Ty uvedly, že jako opodstatněná oznámení vyhodnotily méně než pět procent z těch, která byla podaná do jejich interních systémů. „Může to souviset s nižší znalostí problematiky ochrany oznamovatelů ve firmě a menším proškolováním, které považujeme za nezbytné a prospěšné,“ uvedl právník Martin Valdauf z PKF Apogeo.
Zároveň připomíná, že svou roli může hrát i obtížná možnost zpětného dokazování a prověřování. Ne každá firma disponuje dostatečnými oprávněními nebo vyšetřovacími prostředky, jaké mají k dispozici například orgány činné v trestním řízení. „Firma pak musí dobře zvážit průkaznost svých zjištění a příhodnou reakci,“ řekl Valdauf.
Nic se nezmění a ještě mě potrestají. Češi odmítají hlásit nekalosti na pracovišti, bojí se odvety
To ale podle něj neznamená, že by byl zákon zcela neúčinný. Popsal případy z praxe, kdy se organizace prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému dozvěděla o možném porušení zákona, které si následně nechala prověřit například prostřednictvím forenzního auditu. Ten pomohl nejen protiprávní jednání odhalit, ale také navrhnout opatření, aby k podobným jednáním již nedocházelo. „To se děje zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek,“ řekl Valdauf s tím, že právě tato oblast je riziková a oznámení prostřednictvím zavedeného systému může napomoci například odhalení majetkových nebo personálních vazeb mezi veřejnými zadavateli a dodavateli.
Také Robert Pecka, jednatel právní kanceláře Lexnova, která provozuje poradenskou webovou platformu Oznam.to, poukazuje na nízkou informovanost ohlašovatelů. „Pomohlo by školení. Chybí ale aktivní vůle zaměstnavatele říct lidem, tady máte informace, jak můžete podávat oznámení. Musí si to dohledat sami,“ popsal Pecka pro HN.
Současně ale podle něj procento neopodstatněných žádostí zvyšuje i neznalost těch, kteří je posuzují. Právě na uvedeném případu nespokojených sester se odpovědná osoba mohla splést, pokud jejich požadavek vyhodnotila jako nesmyslný. Zákon říká, že předmětem oznámení může být trestný čin nebo přestupek, za který hrozí alespoň stotisícová pokuta. „Jenomže pokud je řeč o diskriminaci sester, tak za tu hrozí pokuta až milion korun, což ale spousta lidí bez právního vzdělání neví,“ uvedl Pecka.
A připomněl další podobný případ, kdy si jeden zaměstnanec skladu stěžoval na zimu na pracovišti. Také neúspěšně. „Ale i tady zákon říká, že zaměstnanec má na pracovišti nárok na odpovídající podmínky, opět s milionovou pokutou,“ dodal Pecka.
Kromě toho část oznámení tvoří případy, kdy prostřednictvím zavedeného vnitřního oznamovacího systému dochází k vyřizování účtů na pracovišti. „K tomu však pojetí ochrany oznamovatelů samozřejmě nesměřuje. Podání vědomě nepravdivého oznámení naopak může být významně sankcionováno,“ řekl Valdauf.
Ministerstvo spravedlnosti říká, že i přes uvedené statistiky neúspěšných podání s úpravou zákona nepočítá.
Zdroj: https://archiv.hn.cz/c1-67346020-rok-ochrany-oznamovatelu-vetsina-nahlaseni-skoncila-v-kosi-castecne-i-kvuli-neznalosti